Archiwum
- Index
- A megnevezhetetlen Samuel Beckett
- flower of the morning Celine Conway
- Lucas Jennie Na greckiej wyspie
- Dominika Stec – M晜źczyzna Do Towarzystwa
- Michaels_Leigh_Bardzo_moralna_propozycja_02
- Falun Gong
- 02 Trish Wylie śąycie jak romans
- Dailey Janet OgieśÂ„ i lód
- Janrae Frank Mother Damnation 1 The Blessed And The Damned
- Kraszewski Józef Ignacy CaśÂ‚e śźycie biedna
- zanotowane.pl
- doc.pisz.pl
- pdf.pisz.pl
- aeie.pev.pl
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
dav ji~ tisíckráte nespravedlivou povahu své ~eny. A zase patøí
na Jaju. Teï pøilo~ila zdravou ruku k nemocné a oblièej její
se zkøivil bolestí. Lenôtre vyòal z portfeje padesátifrank, a jda
mimo Jaju, vstrèil jí bankovku do rukou. `eastnou cestu, dìl,
a bylo mu pojednou hanba. Nesnesl jejího pohledu, odeael
rychle do lo~nice. Lenôtrová s dìckem vyala k Jaje. Sbohem!
øekla a zadr~ovala dítì, je~ vztahovalo po chùvì ruèky. Jaja
pohladila Evu po hlavièce a dala jí hubièku. Marie stála
za skupinou se aátkem u oèí, pak vybìhla a vzápìtí se vrátila
s kloboukem na hlavì a se zavazadlem v ruce. Nu~e, Jajo,
pùjdeme, ae pøijdeme k pøíjmu vèas. Marie, vy zde pøece
zùstanete? utrhla se plukovnice. Kdo by dohlédl na dítì ?
Ne, paní, nelze Jaju pustit bez prùvodu. Má horeèku
a zavazadlo nemù~e sama nésti. Nastal spor, za nìho~ Jaja
Marii prosila, aby ji pustila samotnou. Kuchaøka jí vaak vùbec
nevìnovala sluchu. Zato zle láteøila a pøipomnìla paní znovu,
~e dosud nedostala svou mzdu. Ostatnì prý bude Jaja svou
zamìstnavatelku ~alovat pro toté~. Bez milosti! - Její infámie
oplývaly zjitøenou fantazií.
Paní vyala za ~enami do chodby, majíc dítì na rukou a spí-
lajíc jeatì Marii. Dítì plakalo a mezi náøkem zvolalo: Nána,
nána. Marie otevøela dveøe na schodiatì a strkala Jaju ven.
Chùva se jeatì vrátila k dítìti, líbajíc je a hovoøíc cosi docela
tichým rozpadlým hlasem. Pak zapadly za ní dveøe s tím zvláat-
ním výmluvným bouchnutím, z nìho~ cítía jistì a neomylnì, ~e
se zavøely nav~dy. Jeatì se za ~enami neslo volání dítìte, jeatì
pláè drobný a plachý. Potom je propustil dùm do zdí ulice.
Nasedly na tramvaj; kuchaøka, platíc lístky, pravila:
Jajo, máa v kapse penì~enku s dvaceti franky pro první
dny, ne~ se uzdravía. Budu tì v nemocnici navatìvovat. Mo~-
ná ti najdu i zamìstnání. Jaja unavená a malátná dovedla
podìkovat jen oèima. Chtìla øíci, ~e dostala od plukovníka
padesát frankù. Ale mohla jen bankovku vylovit z kapsy a uká-
zat smìrem ke vzdalujícímu se domu. Kuchaøka pochopila
a skládala Jajinu bankovku, aby ji pøidala do penì~enky. Do-
jely Jaja podporována veala do vestibulu. `lechetná Francie
dala Jaje pobyt v nemocnici zdarma. Marie pøedala nemoc-
nou oaetøovatelce a èekala zarytì v pøedsíni. Za chvíli vezli
Jaju mimo na tichém pojízdném lù~ku. Budou ji prý ihned ope-
rovat. Marie se povzbudivì za Jajou usmála; ale ta le~ela klid-
nì a pohlí~ela pøed sebe bez báznì a bez oèekávání.
Neví se, zdali jí zùstane ruka, pravila oaetøovatelka. Jak
jen to takové hloupé dìvèe zanedbá! Bude to tì~ká opera-
ce. Marie, která byla u~ na odchodu, sedla si znovu ve vesti-
bulu na lavièku a modlíc se èekala. Zatím Jaju uchvátil vír nar-
kózy a její duch sestoupil hluboko pod hladinu tìla Lékaøi s no~i
a s tekutinami pøistoupili.
HIava pátá
Sahiungo sedìl u bílého lo~e Jajina. Sedìl tu u~ poaesté
od operace své milé. Pøinesl jako v~dy pøedtím africké ovo-
ce, nìjaký mlsek, kvìtinu nebo vìc. A pøináael jako v~dy pøed-
tím i laskavý úsmìv a kytici horkých, zamilovaných slov, která
jako pøipoutaná atìòata marnì z nìho vyskakovala, nemo-
houce dokázat, co chtìla. Ale slova ta mìla dráhu dovnitø
a ven. Do hloubi bodala, do okolí se smála a èinila dobrodi-
ní; Sahiungo nebyl vesel. Na lo~i le~ela zotavující se Jaja. Dob-
øe. Mìla obì ruce. Stalo se skoro zázrakem. Pøese vae Sa-
hiungo nemohl býti vesel; tajil pøed svou milou straanou vìc,
skuteènost velikého dosahu: byl bez zamìstnání! Náramky,
náramky . Jepice ~ijí jen den. Sahiungùv aéf jich prodal snad
patnáct, kdy~ èasopisy zaèaly pøináaet èlánky proti barbar-
ské módì osmahlých pa~í. Vinen jest náramek ze slonové
kosti, který prý na rukou vyniká, jen jsou-li hnìdé. Ale dámy,
tá~e se list, co~ budete kráèeti od kultury bìlochù v ~alostnou
kloaku èerných? Baronesa Rosenbergová svìøila se na tý-
den spoleènosti pro pìstìní krásy a objevila se pak bílá jako
labue, ovìnèena girlandami modrých safírù. Lenôtrová zajis-
té proklela celé èerné plemeno a závistivì pohlédla na vyklá-
danou hruï baronesy.
A Sahiungo, který byl ji~ dlouho bez práce, rozmìnil ètvrtý
svùj stofrank a pøiael s láskou a ovocem k nemocné. Byl by jí
tolik chtìl øíci nemohl. Sotva pochytil nìjakou myalenku,
zdvihla se v nìm dravá vlna zoufalství: jsi bez práce, nemù-
~ea ~ivit ~enu, prohrál jsi. Zkouael u~ vae. Své náramky nosil
po kavárnách a noèních barech, ~ádal smìané nízké èástky,
ni~aí ne~ byla cena suroviny - neprodal nic. Ryzí zlato nemá
ni~ádné hodnoty, je-li zhnìteno do nemódní formy. Nikdo ne-
rozumí jeho cenì, neboe jest vaem dána novostí tvaru. Jako
Bohem po~ehnaný básník, jen~ zpívá v dvacátém století
po Kristu své ú~asnì krásné písnì hexametrem, jsou staré
klenoty nesrozumitelné. Uatván a hlodán pochybou, není-li
jeho dílo apatné a nevkusné, odchází øezbáø vzácného druhu
do samot, aby trpìl svìtem a hladem. Pøed Jajou Sahiungo
nemluvil o tìchto trampotách, ale znenadání promluvil nìkdy
vìtu, která pøipomínala sevøenou pìst. Mluvil o ~ivotì èerno-
chù v Paøí~i s tì~kým pøízvukem rozhoøèení. Kdyby byl znal
nìco z historie svìta, dìjiny dobyvatelství a jeatì jiné dùle~i-
té vìci, byl by snad øekl mnoho moudrého. Ale neznal to. Ne-
vìdìl, ~e mravná Evropa zruaila kdysi otroctví, ne, nevìdìl
o tom, opravdu ne. %7Å„ádný èernoch o tom neví, ba nemá ani
zdání o plamenném mravním rozhoøèení, které dr~elo tehdy
Evropu jako v køeèi. Obzvláatì obchodníci interesovaných
státù se otcovsky pøimlouvali za zruaení otroctví. Pravili: Jeto
nemravné prodati èlovìka èlovìku jako otroka. Kupec musí
ho pak ~ivit, skýtat mu nocleh, odìv a chléb. Zvláatì, koupí-li
otroky hromadnì, mívá tì~ké postavení, je~to èasto bìhem
dopravy nákazou hynou, ani~ pracovali! Zruame otroctví, tuto
hnisavou ránu na tìle kultury! Neche nadále èernoch pracuje
za mzdu! Nalo~te je svobodnou cestou na lodi a dová~ejte je
na vlastní ~ádost do zaslíbené zemì bìlochù! Povìzte jim
o egyptských hrncích Evropy - oni tam pùjdou sami. Dejte jim
naaeho znamenitého Boha a naae jedineèné Franky. A ~ivo-
bytí neche si platí sami, dovedou-li to. Není mo~né krmiti je
na vlastní odpovìdnost - se~erou mnoho, velmi mnoho. Ostat-
nì rovnost, volnost, bratrství! Ano, ano, tak je to dobøe! Pøed
týdnem se setkal Sahiungo u Jaji se starou kuchaøkou plu-
kovníkovou. `li potom spoleènì domù a Sahiungo pod sli-
bem mlèení prozradil Marii své neatìstí. Vìøil jí jako moudré
osobì a doufal, ~e mu dá v tísni radu. Marie vaak rady ne-
vìdìla. Leè té, ~e pøi pøíatí návatìvì v nemocnici prozradila,
opìt pod slibem mlèení, celou vìc bývalé chùvì.
Prozradila to zúmyslnì. Vìdìla, ~e Sahiungo myslí na Jaju
vá~nì, a vìdìla také, ~e vá~nost ta musí mít i jiný skuteèný
podklad. Rozumía mi, Jajo, chci, aby ses spolehla úplnì
na sebe. Hledám ti místo. Je to teï trochu tì~ké, ale najde
se pøece. Sahiungo si tì nemù~e povìsit na krk øíkáa, ~e chce
s tebou ~ít? Nemù~e! A~ se zas uchytí.
A~ bude ve stálém místì. Peníze, Jajo, chtìla jsem ti to èas-
to u~ øíci, peníze jsou ve svìtì vaechno. Snad tomu nevìøía?
Ale pøeci mi slib, ~e se postaráa, abys sama vydìlávala. Musía
peníze chtít. Ne aby tì okradli jako plukovnice. Tady máa po-
ctivou práci, syp peníze! Tak se to dìlá. Jaje svítalo o dùle~i-
tosti penìz. Marie jí názornì vae vysvìtlovala. Probrala po-
tøeby dne a vyjádøila je èíslicemi, které Jaju pøekvapily. Jaja
potøebovala u plukovnice jen stravu, nocleh a nìkolik hadøí-
kù. Nemìla tedy zdání, ~e by ~ivobytí mìlo vìtaí cenu. Marie jí
musila vysvìtlit problém nezamìstnanosti: pro pána, jen~
[ Pobierz całość w formacie PDF ]